May 2012

Rebel bez příčiny (1955)

28. may 2012 at 16:12 | Markéta |  FILMY & SERIÁLY
REBEL WITHOUT A CAUSE
Drama/Romantický
USA, 1955, 111 min
Režie: Nicholas Ray
Obsazení: James Dean, Natalie Wood, Sal Mineo, Ann Doran, Corey Allen, Rochelle Hudson, Dennis Hopper, Nick Adams, Peter Miller, Nicholas Ray, Nelson Leigh
* 3 nominace na Oscara - Herec VR - Sal Mineo, Herečka VR - Natalie Wood, Námět


Nejsou to už děti, a přesto touží po pochopení a lásce svých rodičů...

Film se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem.

Po přestěhování rodiny do LA se Jimovými novými přáteli stanou ustrašený mladík Platón a krásná Judy. Ve škole vládne gang Buzze Gundersona, který vyzve nově příchozího Jima k souboji - závodu v ukradených autech. Závod tkví v jízdě proti hraně útesu a v co nejpozdějším vyskočení před pádem auta. Jim včas vyskočí, Buzz se však v autě zasekne a následnou havárii nepřežije. Jim má výčitky svědomí, ale na nátlak rodičů se udat na policii nejde. Utíká z domu a potkává Platóna s Judy, kteří ho přišli varovat před pomstou Buzzova gangu. Všichni tři se ukryjí v opuštěné vile a nezbývá než čekat, jestli jako první zvítězí pomstychtivý gang, policie nebo přátelství a láska. Film byl zpracován na základě sociologických studií a po uvedení do kin se stal kultem pro tehdejší dospívající generaci. James Dean se stal, zejména po své tragické smrti v roce 1955, idolem.

Bylo zajímavé nahlédnout do života 50. let. Na druhou stranu si myslím, že to tvůrci chtěli až moc přibarvit, co se násilí a revolty týče. Ovšem jak by potom film dokázal udržet pozornost, to je druhá věc. Film mě bavil a nevlekl se, občas se mi některé detaily nelíbily, jindy mě zase film pohltil, ale všeobecně jsem se u něj bavila a utekl mi rychle. Tehdy šestnáctiletá Natalie Woodová se mi ve své roli moc líbila, James Dean je vážně fešák a svou roli rozervance zahrál dokonale po všech stránkách. Pokud tedy máte volné odpoledne, určitě nebudete litovat.



image host image host image host image host image host


Celine Dion - D'amour ou D'amitié

26. may 2012 at 9:46 | Markéta |  HUDBA
Jedna z méně známých Celiných písniček, kterou ale stojí za to slyšet. Vyšla na jejím třetím albu - Tellement J'ai D'amour Pour Toi v roce 1982, když jí bylo 14 let. Tato písnička měla obrovský úspěch jako singl ve Francii a udělala ze Celine hvězdu tehdy nejen v rodném Quebecku, ale také tam. Osobně mám hrozně ráda Celinin repertoár z let, kdy byla ještě dětskou hvězdou, zpívala jenom francouzsky a známá byla hlavně jen v Quebecku. Je hlavně neuvěřitelné se na ni zpětně dívat a pomyslet na to, kde je dnes. A to zaslouženě, jen si to poslechněte. Pro mě je to jedna z jejích nejkrásnějších písniček. Přidávám video s album verzí plus ještě živou verzi z roku 1984.


Animace

23. may 2012 at 9:23 | Markéta |  MOJE TVORBA
Na svém minulém blogu jsem našla tuhle animačku, kterou jsem měla jako úkol do IVT. Když se nad tím zamyslím... jak jsem to vlastně vytvořila? :D Aneb nic si z těch hodin nepamatuju. :)


Okno do dvora (1954)

21. may 2012 at 14:47 | Markéta |  FILMY & SERIÁLY
REAR WINDOW
Mysteriózní/Thriller
USA, 1954, 112 min
Režie: Alfred Hitchcock
Obsazení: Henry Fonda, John Fiedler, Lee J. Cobb, Ed Begley, E. G. Marshall, Edward Binns, Jack Warden, Martin Balsam, Jack Klugman, Jiří Voskovec, Joseph Sweeney, Robert Webber
* 4 nominace na Oscara - Režie, Kamera, Zvuk, Scénář

Fotograf Jeffries (James Stewart) je kvůli zlomené noze odkázán na kolečkové křeslo. Jeho společníkem se v dlouhých chvílích stane okno vedoucí přímo do dvora, odkud má Jeff výhled do bytů svých sousedů. Sledování osudů nájemníků z protějšího domu ho pohltí natolik, že začne podezřívat jednoho z nich z vraždy své manželky. Jeffries se spolu se svou elegantní přítelkyní (Grace Kelly) pustí do odhalování zapeklitě složitého řetězce událostí... Událostí vedoucích k senzačnímu a strhujícímu konci. (oficiální text distributora)

Okno do dvora byl třetí Hitchcokův film, který jsem viděla a opět nezklamal. Je to zajímavý snímek, který mimo dobře hrající a sympatické hlavní představitele zobrazuje běžný každodenní život lidí s různými příběhy, které je zajímavé sledovat. Film není možná tak akční, to spíše až ke konci, zato se nese takovou plíživou atmosférou, kdy čekáte, co se kde vynoří. Plíživou rozhodně nechci říct, že se film vleče, kdyby to třeba někomu špatně vyznělo. James Stewart svou roli zahrál výborně až mě překvapilo, jak jsem ke konci s jeho postavou cítila. Ve filmu mě také okouzlila Grace Kelly a její roztomilý herecký projev. Zvraty jsou jako obvykle překvapující, závěr nečekaný. Nechybí tu ani humorné chvilky, scénář a dialogy jsou opravdu špičkové. Délka přijatelná, ne moc dlouhá na to, abyste se začali nudit a ne moc krátká aby tam něco chybělo. Takže pokud máte náladu na špehování sousedů a trochu napětí, určitě sáhněte po tomto vydařeném kousku.


image host image host image host image host image host image host image host image host image host image host

Supercalifragilisticexpialidotious (Mary Poppins)

19. may 2012 at 9:24 | Markéta |  HUDBA
Skvělá písnička z muzikálu Mary Poppins, která vám po poslechu asi ještě chvíli bude hrát v hlavě. Je legrační, pozitivně naladěná a chytlavá. Neuvěřitelný pěvecký výkon!


Cher - Just Like Jessie James

15. may 2012 at 12:44 | Markéta |  HUDBA
Cher jsem jako malá nesnášela, ale dneska je jednou z mých nejoblíbenějších zpěvaček. Má skvělou hudbu, melodickou a má výjimečný a pro ni autentický hlas. Jedna z mých mnoha srdcovek od ní je právě Just Like Jessie James. Líbí se mi na ní, jak je plynulá, melodická a slova krásně sedí to rytmu, zkrátka vám nemůže zkazit náladu, právě naopak.


12 rozhněvaných mužů (1957)

14. may 2012 at 9:07 | Markéta |  FILMY & SERIÁLY
12 ANGRY MEN
Drama/Krimi
USA, 1957, 96 min
Režie: Sidney Lumet, Edward Binns
Obsazení: Henry Fonda, John Fiedler, Lee J. Cobb, Ed Begley, E. G. Marshall, Edward Binns, Jack Warden, Martin Balsam, Jack Klugman, Jiří Voskovec, Joseph Sweeney, Robert Webber
* Nominace na Oscara - Nejlepší film, Režie, Scénář

Dvanáctičlená porota, sestavující se z obyčejných průměrných amerických mužů s různými životními příběhy, zájmy a zaměstnáními bude rozhodovat o vině či nevině mladíka, obviněného z vraždy svého otce. Pokud porota rozhodne o vině, mladík skončí na elektrickém křesle. Na začátku svého projednávání jedenáct porotců hlasuje pro vinu, pouze porotce č. 8 - architekt Davis o vině pochybuje. Podaří se mu přesvědčit zbylé porotce a co mohlo při vyšetřování případu být opomenuto?

Film se odehrává celou dobu pouze v jedné místnosti a jeho hlavním těžítkem je dramatický scénář, který vás buď chytí a budete žasnout nad vývojem případu, nebo to v opačném případě nebude film pro vás. Takhle na mě film zapůsobil, přičemž já se řadím do první zmíněné skupiny. Navíc film není jen o rozpitvávání detailů případu (které jsou mimochodem zajímavé), ale také o porotcích samotných. Každý je jiný, každý vystupuje jinak, každý je něčím výjimečný a osobitý. Na takový omezený prostor pro samotný je film opravdu unikátní. Herecké výkony jsou naprosto pohlcující a přesvědčivé, Henry Fonda je mistr své role. Líbila se mi také postava předsedy poroty a starého muže, jehož moudrost a osobnost krásně tvoří i zajímavě chycené záběry kamerou. Příběh graduje, atmosféra je skvělá a není problém si udržet zájem a pozornost. Tenhle film je přesný příklad toho, že i jednoduchost může být naprosto precizní a detailní bez toho, aby byla něčím přikrášlována. Skvělý film.


image host image host image host image host image host

Donna Sumer - Hot Stuff

12. may 2012 at 8:38 | Markéta |  HUDBA
Písnička, kterou určitě znáte, nestárnoucí hit od Donny Summer a jedno z mých oblíbených čísel na zpěv ;-)


Zážitky z Anglie - 3. část

11. may 2012 at 13:38 | Markéta |  DENÍK
Poslední den jsme museli vstávat o hodinu a půl dříve, abychom si stihli všechno sbalit a celkově jsme museli vyrazit autobusem brzo, abychom dojeli do Londýna než budou zácpy. Rozloučili jsme se s rodinami a vyjeli. Jinak jsem opravdu ráda, že jsem poznala tak úžasnou rodinku jako byla tahle. Mám teď příjemný pocit, že mám známé v Anglii a doufám, že zůstaneme v kontaktu alespoň přes Facebook. Celkově naši náhradní rodinu tvořili manželé Phil a Gez, jejich třináctiletá dcera Danielle, dalmatinka Phoebe, dvě morčata, králík a rybičky :-).
Do Londýna jsme dojeli kolem půl desáté. Už z autobusu jsme obdivovali město a já s mou spolusedící jsme měli asi největší zážitek z Tiffanyho, kdy jsme zburcovaly snad celou přední půlku autobusu :D Třebaže nás nechápala :D. I když jsme se na konci shodly, že v New Yorku by to bylo lepší. :) Měla jsem totiž štěstí na svou spolusedící, která je stejný blázen do old school jako já. ;-)
V Londýně jsme se nejdříve za doprovodu deště vydali na procházku po městě. Hyde Park, Buckingham Palace (královna nebyla doma), Trafalgar Square, Big Ben, Westminsterské opatství... Kolem nás projížděly stovky double deckerů. ;-) Poté jsme přešli na druhou stranu Temže a šli se podívat na město z ptačí perspektivy na London Eye. Když jsme stáli frontu, tak se spustil šílený liják a většina z nás mrzla, ale jakmile jsme vešli do vyhlídkové kabiny, tak vysvitlo sluníčko a za chvíli jsme se všichni pekli. Člověk si nevybere, že ano? :) Ale výhled byl nádherný. Opět jsem překonala svůj strach z výšek. Možná bych si neměla tak zahrávat, neumím si představit, co by se dělo, kdyby mi ta výška nedělala dobře :D. Ovšem myslím, že kdyby kabiny nebyly tak velké, tak by to bylo špatné ;). Ale naštěstí proběhla vyhlídka naprosto v pohodě, ani mi nepřiišlo, že jsme tam strávili 40 minut!
Následovala procházka po nábřeží Temže, viděli jsme divadlo Globe a poté přes Tower Bridge jsme pokračovali do Toweru, kde mě naprosto oslnila výstava korunovačních klenotů. Celá výstava se nesla velkolepou atmosférou, přímo z ní vyzařovala národní hrdost. Klenoty byly více než fascinující, taková nádhera se ani nedá popsat, to se musí vidět na vlastní oči!
A následovala plavba po Temži do Greenwich. Pak jsme si ještě vyšlapali kopec k nultému poledníku, vyoftili se na východní i západní polokouli a pak už zamířili k autobusu. Dlouho jsme však ještě čekali, než se řidiči konečně rozhodli odstartovat naši cestu domů.
Do Doveru jsme dorazili ve 21 hodin místního času a opakovalo se čtyřhodinové čekání. To však nebylo tak hrozné, jelikož jeden kluk si v Londýně koupil ukulele. Tak tam potom hrál, jiný kluk ho doplňoval na foukací harmoniku a třetí zpíval takovou několikatónovou improvizovanou písničku s 'příběhy ze života naší školy', tudíž si umíte představit, jak se autobus otřásal smíchy. :-)
Cesta zpět se neuvěřitelně vlekla. Všichni jsme byli patřičně unavení, povídat se moc nechtělo. Po příjezdu do Česka nás čekal menší šok. Zmrzlé ještě z Anglie nás čekaly tropické teploty, takže jsme si přestali stěžovat na zimu a začali jsme nanovo s horkem. :-) Jak už to bývá. Ke škole jsme dorazili kolem půl sedmé večer. Bylo to úžasný zájezd a doufám, že se do Anglie brzo zase podívám.

A ještě pár zajímavostí - naše rodinka, resp. Gez nás naučila nějaká anglická slangová slovíčka a my ji zase učily česká slovíčka. Byla to legrace, říkala, že všechna naše slova jsou strašně dlouhá :D. Na Gez se mi také líbilo, že nám povídala o všem, takže jsme měli možnost velmi dobře poznat život v Anglii i její rodinu celkově. Dělala nám také výborné balíčky s obědem - houska se sýrem, sýrové nebo cibulkové brambůrky, karamelový popcorn, čokoládová tyčinka, jablko, jednou jsme dostali i muffin a na cestu zpět dokonce lízátka :).Gez mi dokonce půjčila po dobu pobytu i deštník, jelikož můj vzal za své, jak jsem už psala ;) Zkrátka si nemohu na nic stěžovat, vše bylo skvělé. Atmosféra, rodina, legrační pan průvodce z Prahy, páni řidiči, naši učitelé, všichni lidi, se kterými jsme se seznámili, dobrá parta lidí ze školy. Jsem opravdu ráda, že jsem jela!

image host image host image host image host image host

Random picture

9. may 2012 at 18:36 | Markéta |  OSTATNÍ
Našla jsem tenhle obrázek a jen tak že se mi líbil jsem se rozhodla podělit. Vyhlašuji soutěž, kdo napočítá, která písnička se tam opakuje nejvícekrát a kolik jich tam je celkem :-)))) Každopádně to vypadá hezky, zajímavý nápad.